Kverulant.org roky usiloval o navrácení areálu Pražského hradu veřejnosti. Otevření sice přišlo, ale dosti rozpačité, a navíc nemusí být trvalé. Kauza pokračuje i za prezidenta Petra Pavla. I on totiž trvá na tom, že přístup veřejnosti do areálu má být výrazně omezen, prý se mu tak bude lépe vládnout. V červenci 2023 Městský soud pravomocně rozhodl, že areál Pražského hradu není veřejným prostranstvím, tedy místem, kam by veřejnost mohla vstupovat bez omezení. Kverulant proti tomu podal kasační stížnost. Ta bohužel nebyla úspěšná. V květnu 2024 Nejvyšší správní soud rozhodl, že areál Pražského hradu není veřejným prostranstvím, protože přístup tam je dán jen benevolencí Správy Pražského hradu. Kverulant se s tím odmítl smířit a v červenci 2024 proti tomu podal ústavní stížnost. Tu počátkem prosince Ústavní soud (ÚS) odmítl. Potvrdil tak, že Pražský hrad nepatří široké veřejnosti, ale „panovníkovi“ a jeho kamarile. Na rozhodnutí ÚS ještě ani neoschl inkoust a Správa Pražského hradu již vypsala designérskou soutěž na nové budky ve kterých budou napříště probíhat osobní vstupní prohlídky. Kverulant je z tohoto vývoje smutný a již apeloval na zákonodárce, aby přijali zákon, který explicitně stanoví, že areál Pražského hradu veřejným prostranstvím je.

Kverulant.org má za sebou řadu úspěchů v boji proti reklamnímu smogu. Z hlediska bezpečnosti silničního provozu jsou vůbec nejnebezpečnější formou venkovní reklamy právě LED billboardy. Proto je Kverulantovým cílem radikální snížení jejich počtu. Díky němu jich bylo již několik vypnuto a několik odstraněno. Včetně LED billboardu nad pražským Nuselským mostem. Kverulantův boj proti vizuálnímu smogu však nekončí. Nyní se soustřeďuje na Prahu 4.

Na začátku Kverulantova téměř detektivního pátrání byly jen nepotvrzené ústní informace. Podle nich došlo v květnu a na začátku června 2002 na Ministerstvu zdravotnictví k dosud nikdy nepopsané vzpouře přinejmenším dvou odborných útvarů ministerstva proti protiprávnímu jednání ministra Bohumila Fišera a jeho dvou „poradců“, poslance Zdeňka Koudelky a brněnského advokáta Pavla Blažka. Šlo o miliardy ve známém sporu státu se společností Diag Human. Vzpoura odborníků byla potlačena a ostatní důkazy na ministerstvu zdravotnictví velmi pravděpodobně zničeny nebo ztraceny.

Obecně prospěšná společnost Kverulant.org odhalila, že na sklonku roku 2020 kardinál Duka převedl v rozporu s církevním právem na soukromou nadaci Arietinum, kterou založil, majetek církve v hodnotě nejméně čtvrt miliardy korun. V srpnu 2021 pak byly takto zcizeny další církevní pozemky v hodnotě nejméně 170 milionů korun. Církevní představitelé a zejména Duka nesou zveřejnění Kverulantových zjištění velmi nelibě a s Kverulantem se opakovaně soudí. Duka chce od Kverulanta 3 miliony korun a omluvu. První jednání je nařízeno na úterý 17.12. v 09:30 hodin do místnosti č.dv. 1.301 I.patro u Obvodního soudu pro Prahu 10 v Justičním areálu Na Míčánkách. Pokud by Kverulant tento spor prohrál, znamenalo by to jeho likvidaci.

Konec roku je příležitostí k bilancování, a tak se i my v Kverulant.org ohlížíme za uplynulým obdobím a přemýšlíme o budoucnosti. Budeme schopni dál plnit naše poslání, odhalovat korupci a bránit veřejný zájem proti věrolomným politikům a bezohledným úředníkům? Tato otázka nás provází každý rok od založení Kverulant.org v roce 2009. I letos řešíme, jestli se nám podaří zajistit dostatek prostředků na výplaty investigativců, analytiků i kvalitních právníků. Bez nich totiž nelze v boji za spravedlnost uspět, zvlášť když každá druhá „potrefená husa“ usiluje soudními žalobami o likvidaci organizace, která jejich praktiky odhalila.

Kverulant.org roky usiloval o navrácení areálu Pražského hradu veřejnosti. Otevření sice přišlo, ale dosti rozpačité a navíc nemusí být trvalé. Kauza pokračuje i za prezidenta Petra Pavla. I on totiž trvá na tom, že přístup veřejnosti do areálu má být výrazně omezen, prý se mu tak bude lépe vládnout. V červenci 2023 Městský soud pravomocně rozhodl, že areál Pražského hradu není veřejným prostranstvím, tedy místem, kam by veřejnost mohla vstupovat bez omezení. Kverulant proti tomu podal kasační stížnost. Ta bohužel nebyla úspěšná. V květnu 2024 Nejvyšší správní soud rozhodl, že areál Pražského hradu není veřejným prostranstvím, protože přístup tam je dán jen benevolencí Správy Pražského hradu. Kverulant se s tím odmítl smířit a červenci 2024 proti tomu podal ústavní stížnost. Tu však nyní Ústavní soud (ÚS) odmítl. Potvrdil tak , že Pražský hrad nepatří široké veřejnosti, ale „panovníkovi“a jeho kamarile. Kverulant je z usnesení ÚS smutný a jediné co mu zbývá je apelovat na zákonodárce aby přijali zákon, který explicitně stanoví, že areál Pražského hradu veřejným prostranstvím je.

Kverulant.org má za sebou řadu úspěchů v boji proti reklamnímu smogu. Z hlediska bezpečnosti silničního provozu jsou vůbec nejnebezpečnější formou venkovní reklamy právě LED billboardy. Proto je Kverulantovým cílem radikální snížení jejich počtu. Díky němu jich bylo již několik vypnuto a několik odstraněno. Včetně LED billboardu nad pražským Nuselským mostem. Kverulantův boj proti vizuálnímu smogu však nekončí. Nejnověji byl odstraněn billboard v pražských Holešovičkách

Počátkem srpna loňského roku Senát schválil normu, která si kladla za cíl zpřísnit vlastnictví médií vrcholnými politiky. Norma známá též jako lex Babiš II však byla prosazena jako přílepek k zákonu o Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Proto asi nikoho nepřekvapí, že Ústavní soud (ÚS) v minulosti projednávat návrh na zrušení části tohoto zákona. Návrh podalo 70 poslanců ANO, všichni kromě předsedy Andreje Babiše. Jedla za ně Alena Schillerová. Soud jako svědky vyslechl zástupce parlamentní vládní většiny i opozice. A dnes dopoledne proběhlo veřejné vyhlášení nálezu. Ústavní soud lex Babiš II zrušil. A to je dobře, účel nesvětí prostředky.

Dnes je mezinárodní den proti korupci. Korupce je společenský jev, který se projevuje v různých formách, jako je například úplatkářství, zneužití veřejného majetku, nepotismus nebo klientelismus. Je to zneužití veřejného postavení nebo pravomoci k osobnímu prospěchu. Korupce má negativní dopad na ekonomiku, demokracii a společnost jako celek, Českou republiku nevyjímaje. Proto Kverulant už roky prosazuje přijetí zákona regulujícího lobbing.

Byla vydána nejnovější zpráva mezinárodní agentury Morning Consult, která hodnotí, jak lidé schvalují směřování svojí země pod vedením jejího leadera. Mezi 25 sledovanými zeměmi je Česká republika pod vedením premiéra Petra Fialy na předposledním místě. Směřování země pod jeho vedením neschvaluje 76 % lidí. Hůř je na tom už jen Jihokorejský prezident Jun Sok-jol, který nedávno vyhlásil stanné právo a opozici obvinil ze sympatií vůči Severní Koreji a paralyzování vlády svou protistátní činností jeho politiku neschvaluje 79 % veřejnosti.

Téměř 200 institucí včetně obecně prospěšné společnosti Kverulant.org a více než 11 tisíc jednotlivců už posedalo otevřený dopis s výzvou k zajištění nezávislosti a finanční stability médií veřejné služby. Zástupci České filharmonie, Paměti národa nebo Národních divadel v Praze i v Brně apelují na co nejrychlejší přijetí novely o veřejnoprávní televizi a rozhlasu.

Ve čtvrtek 17. října proběhlo u Městského soudu v Praze první jednání ve sporu mezi organizací Kverulant a Ministerstvem vnitra ČR. Předmětem sporu bylo poskytnutí homologace a výsledků crash testů útočných trubkových rámů na policejních vozech Škoda Kodiaq a Octavia. Kverulant tento spor prohrál, ale nevzdává se a proti zamítavému rozsudku nyní podal kasační stížnost.

V Poslanecké sněmovně se rozproudila debata o návrhu zákona regulujícího lobbing, který by mohl zásadně ovlivnit politické a ekonomické prostředí v České republice. Zatímco vláda slibuje transparentnost, jeden z jejích členů, ministr spravedlnosti Pavel Blažek, evidenci lobbistů napadá a koaliční poslanec Marek Benda dokonce tvrdí, že jediným cílem zastánců široké regulace je “zničení všech politiků“. Kverulant.org ...

Kverulant.org opět zmapoval účast volených zástupců lidu na jednání sněmovny. Zjistil, že poslanci Bohuslav Svoboda (ODS), Petr Vrána (ANO 2011), a Ivo Vondrák(ANO 2011) byli v roce 2024 přibližně jen na polovině jednání. To jim však nebránilo pobírat poslanecký plat v plné výši a inkasovat poslanecké náhrady. Kverulant to považuje za nemravné, protestuje a vyzval všechny uvedené poslance, aby složili mandát, protože jej nedokáží řádně vykonávat.

V roce 2023 stát vyplatil bývalým příslušníkům ozbrojených složek na výsluhových příspěvcích celkem 12,5 miliardy korun. Tento údaj představuje za posledních pět let nárůst o 64 %, což vyvolává otázky o udržitelnosti tohoto systému. Výsluhy jsou určeny pro bývalé příslušníky, kteří odešli do civilu, a jejich výše závisí na počtu odsloužených let. Nejvyšší výsluhy dosahují průměrně 73 tisíc korun měsíčně a většinou je pobírají generálové ve výslužbě. Mnozí z nich však vedle této státní renty pobírají další příjmy ze zaměstnání v různých veřejných institucích či trafikách. Ministr financí Stanjura v Otázky Václava Moravce (OVM) uvedl, že změna systému vyplácení náhrad je nutná, ale takhle vláda to už nestihne.

V předvečer demonstrací za vyšší platy policistů, které se konaly 20. listopadu 2024, podepsalo Ministerstvo vnitra smlouvu na nákup šedesáti vozidel Škoda Kodiaq za 62,4 milionu korun. Tento kontrast mezi snahou o udržení minimálních platů pro policisty a utrácením desítek milionů za manažerské vozy vyvolává otázky o morálnosti a vhodnosti takových rozhodnutí v době rekordního ...

Kverulant podal trestní oznámení na Jaroslava Stůje, bývalého vysokého představitele Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP). Stůj je spojován s korupční kauzou Dozimetr a podezřelými aktivitami týkajícími se systému DORIS a společnosti Xanthus, které vedly k neoprávněnému vyvádění finančních prostředků z dopravního podniku. Politiky a rozežrané úředníky je třeba kontrolovat neustále, a to Kverulant dělá už od roku 2009