Ulicemi pochodovaly šiky chlapců a dívek ve svazáckých košilích, nad hlavami jim vlály rudé prapory. Pod okny domů hřměly budovatelské písně, doprovázené skandováním hesel o zářné budoucnosti. Ale i tehdejší doba měla svoje subkultury, které žily svým vlastním životem, a platily za to vysokou cenu.

O vlasy přišla během čtrnácti dnů, čteme v internetové diskusi příběh jedné z postižených žen. Bez varování. Najednou byla její hříva minulostí. A nejen ta, přišla i o řasy a obočí. Nejprve se psychicky zhroutila, pak nasadila paruku a posléze se s nemocí naučila nejen žít, ale začala pomáhat jiným.