VÝBĚR

Lidské tělo i po staletích vyčerpávajícího výzkumu stále skrývá překvapení. Nový objev v oblasti buněčné organizace přepisuje anatomii, podtrhuje složitost života a neustálý vědecký pokrok.

Vědci objevili inovativní katalyzátor, který je nejen levnější, ale také účinnější než iridium, vzácný kov používaný při výrobě vodíku.

Tragická smrt Diany z Walesu následkem autonehody otřásla britskou monarchií a dodnes budí emoce. Co si o ní myslí bývalý francouzský policista?

Zatímco většina z nás si pod pojmem kontinenty představí těch našich tradičních sedm, vědci v posledních letech stále častěji hovoří o osmém kontinentu. Jmenuje se Zélandia a dosud byl téměř celý skrytý pod hladinou oceánu. Teď se však začíná vynořovat a přepisovat dějiny...

Nejnovější a jediný známý třetí mezihvězdný návštěvník naší sluneční soustavy je každým týdnem fascinující. Objekt, který byl spatřen počátkem července a který dostal označení 3I/ATLAS, by podle všech dosavadních pozorování měl být kometou. Pohybuje se tak rychle, že astronomům stačil jediný pohled na jeho rychlost, aby poznali, že přichází z mezihvězdného prostoru. A mohla by být dokonce starší než celá naše slun...

Expedice na mořský hřeben severně od Havajských ostrovů odhalila překvapení: starobylé vyschlé jezerní dno vydlážděné něčím, co vypadá jako silnice ze žlutých cihel.

Velkofilm Kleopatra se zapsal do historie kinematografie hned v několika ohledech. Jak financemi, tak obrovským milostným skandálem.

Kolumbijští vědci objevili dosud neznámou linii lidského rodu. K objevu došli sekvenováním DNA pradávných ostatků nalezených na archeologickém nalezišti nedaleko Bogoty, napsala agentura Reuters. Ostatky staré 6000 let byly vykopány v roce 1992. Patřily skupině Checua, nazvané podle oblasti u obce Nemocón, ve které byly nalezeny. Genom těchto ostatků nebyl doposud plně sekvenován.

Vědcům z Cambridgeské univerzity se podařilo vytvořit syntetický organismus s přeprogramovaným genetickým kódem, který funguje efektivněji než jakákoli přirozená forma života na Zemi. Nová bakterie představuje zásadní milník ve vývoji umělého života.

Jedna z mála žen, které vládly starověkému Egyptu, Kleopatra VII. byla předurčena stát se poslední z celé své dynastie. Ačkoli se často soudí, že byla velkou krasavicí, která svedla Julia Caesara a Marca Antonia, historici si nejsou jisti, jak Kleopatra ve skutečnosti vypadala.

Neutrinová observatoř IceCube pod antarktickým ledem vstupuje do nové éry. Díky revolučnímu algoritmu dokáže nyní rychleji a přesněji lokalizovat extrémní vesmírné jevy, které generují kosmické záření. Dlouho nejasná data se mění v přesné zprávy o tom, odkud přilétají nejenergetičtější částice vesmíru.

Vesmír skrývá své největší tajemství v temné energii, záhadné síle, jejíž povaha a původ vědcům po desetiletí unikaly.

Středověký mor zabil v historii 200 milionů lidí, ale nikdy nebyl vymýcen. Dnes je stále rozšířen po celém světě, včetně Spojených států, kde ročně nakazí průměrně sedm lidí. Vědci stále nerozumí, jak bakterie přežívá mezi epidemiemi a proč se nepodařilo mor zcela eliminovat.

 V archivu Památníku národního písemnictví (PNP) objevili literární vědci větší část rukopisů slavného satirického románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Texty, které spisovatel psal nebo diktoval do své smrti v roce 1923, našli při zpracovávání pozůstalosti Haškova nakladatele Karla Synka. 

Karlovy Vary navštívil třináctkrát, Františkovy Lázně miloval pro jejich klid, v Mariánských Lázních si zlomil srdce. Autor Fausta Goethe by dnes oslavil 275.

Koncem 19. století dorazilo i k nám kouzlo míče a zeleného trávníku. Jak vypadaly tuzemské počátky fotbalu? A jak si vedla první reprezentace?

Odvoz českých korunovačních klenotů byl za prusko-rakouské války bezpečnostním opatřením. Ve Vídni však kupodivu zůstaly pouze rok.

Nedávný astronomický objev upoutal pozornost vědecké komunity.

Revoluční myšlenka v astrofyzice mění chápání toho, jak vznikají planetární systémy.

Hledání temné hmoty, této nepolapitelné součásti vesmíru, podnítilo výstavbu kolosálních vědeckých infrastruktur. Vysoké náklady a časový rámec těchto zařízení však zatěžují federální rozpočty na výzkum.